Vyšší hra
Šedesát čtyři černých a bílých
třicet dva figurek snových,
šestnáct tmavých, šestnáct snad sivých,
bílá dávno chytla punc mramorový.
Ať italskou, nebo damienku
vyhrát, všem to jasné jest
stát dá se jakkoliv, jen zahnat ty zvenku
kteroukoliv z mnoha možných cest.
Být němou obětí v společném díle,
stokrát a stokrát to zabolí,
jakkoliv vznešené můžou být cíle,
pokaždé skousneš to s nevolí.
Lhostejno, cos byl, teď na řadě jseš,
kdo couvne, toho družstvo prohrává,
pak pocitem vítězství svých barvev žiješ,
a přec, hořká pachuť zůstává.
Komentáře
Přehled komentářů
Je vidět, že sis dala básnickou pauzu, protože přestože rýmy jsou většinou dost dobré, tak rytmus místy kulhá docela dost. Daly by se vyhodit některé vycpávky nebo přebytečnější, které tam jsou a sedělo by to mnohem líp. Třetí sloka je jednoznačně nejlepší.
P.S.: Pokud jsi to nepobrala, tak se mi to líbí :-D
Re: Konstruktivně?
(Prox, 1. 6. 2010 21:02)
Ano, konstruktivně. Konečně někdo přišel na nadpis na úrovni a nezazdil ho obsahem.
Díky. I rytmus se časem rozjede, snad ne na úkor ostatního. Možná..
Konstruktivně?
(Elfairy, 1. 6. 2010 19:05)