Sněhobílá
Již ledová zima přikryla vše,
sněhu pláň bílá táhne se v dál,
jak chladný krystal jsou rysy tvé,
nezůstal nikdo, kdo by se smál.
Odešla jsi a za tebou stopy,
led, jinovatka, a mráz,
těžko říct, co každý z nás tu ještě tropí,
v sadu idejí žilo se snáz.
Zůstal jen chlad, co srdce mrazí,
Pár vzpomínek, ty však vítr dávno už svál,
klam, faleš, nenávist – co mohou, zkazí,
Kdo přítelem byl, teď zrádců je král.
Zbylo tu po tobě jen v ledu pár šlépějí,
Sněhová pláň a mrtvolný klid,
Pod sněhem zavátá embrya nadějí,
Co každý chtěl, má od tebe mít.