Mari Tu
Cár mlhy zahalí minulost tvoji,
v jedno se urovná tvůj život dvojí.
Vše, po čem tam toužíš či tu chceš
končí, ranní mlhou procitneš.
Co bylo, jest minulost a co je – toť snění,
co má být, nebude – jen probuzení.
Přec není konec, jen začátek nový
další zrození, dílo supernovy…
Komentáře
Přehled komentářů
Po čtvrté si to čtu a nacházím v tom pátou možnou myšlenku. No co, autor v tom nechtěl vyjadřovat smrt ani sen, spíš cosi idealistického, v co doufá a zároveň se toho děsí.
Ten nadpis mě fakt už ale....
(Elfairy, 19. 9. 2008 17:16)Zajímavé. Máš to pěkně zrýmované a rytmus taky svkělý, takže po technické stránce super. A myšlenka... poněkud klasicky podaná, ale myslím,že vím, co myslíš. Líbila se mi.
V čem je blog lepší?
(Proxim, 19. 9. 2008 17:51)