Útočiště

Faktury, Star Wars, to je můj svět

skrz tmavý monitor – jeden či druhý,

nejsem však fanatik ze starých let,

v šedou mi splynul den i barvy duhy.

Moc už to neřeším, žiji svým životem

vstávám ve dvanáct a usínám v pět,

fyzicky jsem tady, jen kdesi za plotem,

milejším domovem je mi můj alter svět.

Accros the stars a scanneru pazvuky,

mísí se ve zvláštním credu.

už pokvílel scanner, jde mu to od ruky

dneska si s protesty nedělá vědu.

Faktury šedivé přes den se kupí,

na hromádku s perexem ‚ofocené‘,

smysly i zájem se trvale tupí,

mysl si mele Nastražené.

Soundtrack se vystřídal jako den s nocí,

datum se posune, jede se dál.

Konečně všichni spí, teď, bez pomoci,

rabovat lednici můžu jak král.

Pak pár hodin na jiném počítači

jiné repráky, ty samé skladby

napsat pár řádků občas mi stačí

na flotilawebu čte si, kdo rád by.

Chvíli pak před ránem usínat chodím

po dalším dni mimo realitu zabitém

svou fantazií nocí se brodím,

totéž se děje každým prázdninovým dnem.

Jen v snech svým alter egem bývám,

 jen tam žiji, když de facto spím,

Polednem skrz šedý závoj na svět se dívám,

Jak ve snu chodím, i když bdím…

Ani nevím, proč Star Wars zrovna,

Proč v mysli mi utkvěl takový brak,

Šumák je mi, co Viki si myslí a s čím mi je rovná.

Na mě netypické, ale je to tak…